Šest tváří Jamese Bonda

Bond. James Bond. Kdo by neznal agenta 007, oddaného služebníka Jejího Veličenstva? Je to právě šedesát let, co se poprvé objevil na filmovém plátně. Za tu dobu nesčetněkrát zachránil svět a okouzlil desítky krásných žen. Zažil studenou válku i nástup globalizace. Oženil se a ovdověl. A svoji tvář mu propůjčilo už šest herců. James Bond se zkrátka stal popkulturním fenoménem, nejen oblíbeným filmovým a literárním hrdinou, ale také lukrativní módní značkou. Vždy, když někdo tvrdil, že už nemá budoucnost, dokázal chytit nový - a většinou nečekaně osvěžující - dech. A přitom to všechno začalo tak nenápadně...

Odborník na exotické ptactvo

"Ještě než usnul, vsunul pravou ruku pod polštář a sevřel pažbu policejního koltu ráže 38. Jeho rysy, ve dne změkčované usměvavýma očima, se změnily v nehybnou masku - ironickou, brutální a chladnou," popisuje Jamese Bonda ve svém prvním románu Ian Fleming (1908-1964). Tento londýnský rodák se v mládí živil jako novinář i bankovní úředník. V roce 1939 se však setkal s kontradmirálem Johnem Godfreym, který zrovna hledal pobočníka. A Fleming, absolvent námořnické důstojnické školy ovládající několik světových jazyků (svého času údajně požádal o interview i Stalina), byl pro tuto pozici jako stvořený.

Během druhé světové války vedl Fleming tzv. Sekci 30, jež byla na jeho popud zřízena při britské admiralitě. Sestavoval seznam míst, na nichž Němci prováděli přísně tajné vědecké výzkumy, a když spojenecká vojska zahájila invazi do Normandie, organizoval útok na Arromanches, místo, kde měli nacisté zřízenou největší radarovou stanici. Po skončení války byl Fleming svými přáteli tázán, čemu se bude věnovat v nadcházejících letech. "Napíši dějiny špionáže, ale takové, že se na všechny předcházející zapomene jako na nudné," odpověděl jim. Ale nenapsal je. Zato napsal román Casino Royale (1953).

Postavě Jamese Bonda věnoval Fleming hned dvanáct románů (posledním byl Muž se zlatou zbraní, jenž vyšel až po jeho smrti) a dvě povídkové knihy (obsahující třeba povídky Chobotnička, Dech života či Quantum of Solace). Do jisté míry byl Bond Flemingovým alter egem: miloval luxus a měl slabost pro hezké ženy, hazardní hry, alkohol a cigarety. Své jméno pak dostal po americkém ornitologovi, jenž byl odborníkem na karibské ptáky a autorem publikace Ptáci Západní Indie. "Chtěl jsem co nejjednodušší, jednotvárně a prostě znějící jméno, které jsem mohl najít, a 'James Bond' zněl lépe než cokoliv jiného. Kolem něj se stane řada zvláštních událostí, ale on bude neutrální anonymní postavou a tupým nástrojem ovládaným ministerstvy," vzpomínal později Fleming.

Zlatá éra

Jelikož Flemingovy romány dosahovaly nemalých kvalit, bylo jen otázkou času, kdy se je někdo pokusí převést na filmové plátno. A právě tehdy se objevuje na scéně producent Albert R. Broccoli. Když zjistil, že filmová práva již vlastní Harry Saltzman, navrhne mu, že je od něj koupí. Saltzman nabídku odmítne, souhlasí ale s partnerstvím a koprodukcí, a tak vzniká produkční společnost EON Productions. Koho ale obsadit do hlavní role? Traduje se, že při vymýšlení postavy Jamese Bonda měl Fleming před očima Caryho Granta. Tomu už ale táhne na šedesát a nemá chuť upsat se více filmům. Režisér Terence Young si vyhlédne Richarda Johnsona, ten však zase postrádá odpovídající herecké zkušenosti.

Oním vyvoleným se tedy nakonec stal skotský herec Sean Connery. Fleming z toho sice zprvu neměl příliš velkou radost, postupně docenil ale urostlého Skota, který se kdysi živil jako umělecký model nebo lakýrník rakví, také on. Není divu, v Conneryho projevu se totiž mísilo vše potřebné: zralé charisma, prudká elegance, přiměřená živočišnost i smysl pro ironii. Už první filmová bondovka Dr. No (1962), za niž Connery inkasoval směšných 100 tisíc dolarů, se setkala s obrovským úspěchem. A nikdo nezpochybňoval fakt, že se o to do značné míry zasloužil představitel hlavní role.

Následující tři bondovky lze s čistým svědomím označit za dokonalé filmy. Srdečné pozdravy z Ruska (1963) jsou strhujícím špionážním thrillerem, jemuž se skvělým způsobem podařilo zachytit napjatou atmosféru studené války. Hravý Goldfinger (1964) učinil z Jamese Bonda neohroženého hrdinu, neodolatelného svůdníka i módní ikonu. A fenomenální Thunderball (1965) je pak nejlepší bondovkou, jaká kdy byla natočena (navíc divákům nabídla do té doby nevídané speciální efekty). Publikum si však oblíbilo nejen agenta 007, ale také další postavy, které se staly důležitou součástí jeho světa: přísného, leč spravedlivého šéfa britské tajné služby M (přesný Bernard Lee), jeho trpělivou sekretářku Monneypenny (úchvatná Lois Maxwellová) i geniálního vynálezce Q (vynikající Desmond Llewelyn). Bondománie však postupně dosáhla takové míry, že už Connerymu role Jamese Bonda začala lézt na nervy. A tak se s ní prostřednictvím snímku Žiješ jenom dvakrát (1967), k němuž napsal scénář slavný spisovatel Roald Dahl, rozhodl rozloučit.

"Spasitel" Moore

Po Conneryho odchodu se novým Bondem stal australský manekýn George Lazenby. Fanoušci z něj ale příliš nadšeni nebyli, navíc byli nemile zaskočeni, když se jeho Bond oženil, aby jen o pár minut později ovdověl. Pravdou ovšem zůstává, že film Ve službách Jejího Veličenstva (1969) patří mezi nejlépe natočené bondovky, nemluvě o tom, že se velmi věrně drží Flemingovy knižní předlohy. I Lazenby odvedl výbornou práci a nelze vyloučit, že by si na něj publikum časem zvyklo. Jelikož už ale o další angažmá nestál, musel být do akce znovu povolán (dodejme, že za tučný honorář) Connery. Jenže bondovka Diamanty jsou věčné (1971) svými kvalitami nijak neoslnila a celá série se ocitla ve vážné krizi.

Bylo třeba najít co nejrychleji nového hereckého představitele. A nutno říci, že Angličan Roger Moore se ukázal být mimořádně šťastnou volbou. Místo toho, aby se snažil napodobovat Conneryho, vydal se svou vlastní cestou. Byl vtipnější, ležérnější a sebevědomější. Už jeho bondovský debut Žít a nechat zemřít (1973) přijali diváci s otevřenou náručí, a tak natáčení dalších filmů s agentem 007 nestálo už nic v cestě. Muž se zlatou zbraní (1974) sklidil sice poněkud rozpačité reakce (neprávem), Mooreova pozice se však zdála být naprosto neotřesitelná. Byl tu ale jiný problém: sílící konkurence v podobě hollywoodských blockbusterů.

Mooreovy bondovky se s ní ovšem dokázaly důstojně vypořádat. Snímek Špion, který mě miloval (1977) okouzlil publikum svojí lehkostí a vtipem. Moonraker (1979) mu zase nabídl velkolepé vesmírné finále. Bondovka Jen pro tvé oči (1981) byla vydařeným návratem ke starým dobrým špionážním tradicím a reflexí Lazenbyho neúspěchu. A báječná Chobotnička (1983) reagovala na vzkříšenou popularitu dobrodružných filmů. Do kin vstoupila ve stejném roce jako snímek Nikdy neříkej nikdy, v němž si postavu agenta 007 po letech znovu zahrál Sean Connery. Diváci sice o tuto "pirátskou" bondovku (nevznikla pod hlavičkou společnosti EON Productions) jevili nemalý zájem, leč vítězně vyšla z tohoto střetu právě Chobotnička. Musel-li se Moore s Bondem nakonec rozloučit, bylo to kvůli postupujícímu věku. I tak lze ale Vyhlídku na vraždu (1985) označit za velmi důstojné adié.

Od nového k tradičnímu

Welšský herec Timothy Dalton předběhl svoji dobu. Jeho James Bond byl více ukotvený v realitě, nestřídal partnerky a často jednal pod vlivem emocí. Dnes na tom možná neshledáváme nic zvláštního, na sklonku 80. let však nebyli diváci na takovouto změnu ještě připraveni. Daltonovy bondovky Dech života (1987) a Povolení zabíjet (1989) tak byly doceněny až časem. Není každopádně bez zajímavosti, že zatímco v té první se agent 007 zapojil do boje afghánských mudžahedínů proti sovětským okupantům, v té druhé se proměnil v nelítostného mstitele. S příchodem 90. let ale vypukla vleklá soudní pře o práva k dalším filmovým bondovkám. Daltonovi postupně došla trpělivost, a tak nezbylo nic jiného než začít se poohlížet po jiném herci.

Konec studené války nepřinesl konec filmových bondovek, jak někteří prorokovali. Objevily se totiž nové hrozby, na něž bylo třeba reagovat. Novým Bondem se navíc stal Ir Pierce Brosnan, jenž neměl potřebu pouštět se do jakýchkoliv experimentů a navázal na Seana Conneryho a Rogera Moorea. Divácké přijetí snímku Zlaté oko (1995) jasně ukázalo, že návrat k tradicím se bohatě vyplatil a že se Bond neztratí ani v 21. století. Když v roce 1996 zemřel (v požehnaném věku 87 let) Albert R. Broccoli, převzala záštitu nad bondovskou sérií jeho dcera Barbara se svým nevlastním bratrem Michaelem G. Wilsonem.

Brosnanova éra byla mimořádně úspěšná. Jeho bondovky se s obdivuhodnou lehkostí vypořádávaly s měnící se dobou. Agenty KGB a zabijáky ze SPECTRE nahradili šílení mediální magnáti, teroristé a potomci Stalinových obětí. Bondovou nadřízenou se stala žena (Judi Denchová byla coby nová M opravdu skvělá) a její sekretářka byla vůči jeho šarmu spíše imunní. V bondovce Zítřek nikdy neumírá (1997) dokonce agent 007 zachraňoval svět za pomoci mrštné čínské agentky. Vrcholem Brosnanovy éry je bezpochyby snímek Jeden svět nestačí (1999), v němž se naposledy objevuje Desmond Llewelyn v roli Q. Jeho odchod jako by symbolizoval konec tradičních bondovek (Llewelyn zemřel krátce po britské premiéře zmíněného filmu). Bondovka Dnes neumírej (2002) byla především jubilejní, plná odkazů na předchozí filmové mise agenta 007. Kvůli okatě digitálním trikům se však stala terčem nemalé kritiky.

Znovu a jinak

Byl-li Brosnanův odchod pro některé překvapením, pak obsazení Angličana Daniela Craiga do role Jamese Bonda způsobilo hotový šok. Nepříliš urostlý blondýn, jehož specialitou byly dosud spíše negativní role, se má stát novým agentem 007? Craig se ovšem nenechal rozhořčenými reakcemi odradit a pojal svoji první bondovku Casino Royale (2006) jako velkou výzvu. Pravda, scenáristé mu celou situaci výrazně ulehčili, když se rozhodli vrátit Bonda na samý začátek. Craig ale nakonec uspěl a z Casina Royale se vyklubal obrovský hit. To druhá Craigova bondovka Quantum of Solace (2008) bývá mnohdy označována za slepou uličku. Je však třeba dodat, že její natáčení negativně poznamenala stávka hollywoodských scenáristů.

Craigovy bondovky se nezřídka pouštěly do velmi odvážných experimentů. V případě famózního Skyfallu (2012) se to ovšem bohatě vyplatilo, celosvětové tržby dokonce překonaly miliardu. Divákům se zalíbilo nahlížet do hlubin Bondovy duše, a tak zanedlouho následoval podobně pojatý - byť mírně překombinovaný - snímek Spectre (2015). Craigova éra skončila před rokem prostřednictvím filmu Není čas zemřít (2021). A byl to konec velkolepý, dojemný i šokující. Trochu škoda, uvážíme-li, že Craig s věkem zraje jako víno a že se v roli agenta 007 - navzdory očekáváním - výborně osvědčil.

Bondovská série budoucnost určitě má. Už z toho důvodu, že ji tvoří filmy vysokých či mimořádně vysokých kvalit. Obstojí ale postava Jamese Bonda v době, kdy jsou zpochybňovány západní hodnoty a filmoví producenti čelí nejrůznějším politickým a kulturním tlakům? Filmy s agentem 007 jsou důležitou součástí západní popkultury a vyrostlo na nich několik diváckých generací. Jestliže se někdo neztotožňuje s Flemingovým a Broccoliho odkazem, nechť si začne budovat svůj vlastní. Bondovo pojetí se jistě musí průběžně měnit, jeho podstata by však měla zůstat zachována. Protože James Bond je jako diamanty. Je věčný!

Hodnocení filmů s Jamesem Bondem:

Dr. No (1962) - 90 %

Srdečné pozdravy z Ruska (1963) - 100 %

Goldfinger (1964) - 100 %

Thunderball (1965) - 100 %

Žiješ jenom dvakrát (1967) - 80 %

Ve službách Jejího Veličenstva (1969) - 100 %

Diamanty jsou věčné (1971) - 70 %

Žít a nechat zemřít (1973) - 100 %

Muž se zlatou zbraní (1974) - 80 %

Špion, který mě miloval (1977) - 100 %

Moonraker (1979) - 90 %

Jen pro tvé oči (1981) - 80 %

Chobotnička (1983) - 100 %

Vyhlídka na vraždu (1985) - 80 %

Dech života (1987) - 90 %

Povolení zabíjet (1989) - 90 %

Zlaté oko (1995) - 90 %

Zítřek nikdy neumírá (1997) - 80 %

Jeden svět nestačí (1999) - 100 %

Dnes neumírej (2002) - 80 %

Casino Royale (2006) - 80 %

Quantum of Solace (2008) - 80 %

Skyfall (2012) - 100 %

Spectre (2015) - 90 %

Není čas zemřít (2021) - 100 %

Foto: Wikimedia Commons (Sean Connery behind the scenes; Public domain)