James Fenimore Cooper – Průkopník americké literatury

"Skoro uprostřed státu New Yorku leží rozlehlý kraj, plný kopců a dolin nebo - abychom to řekli, jak to říkají zeměpisci - plný hor a údolí. A právě z těchto hor vytéká řeka Delawar. V průzračných jezerech a v tisíci studánkách kraje mají původ přemnohé prameny Susquehanny. Ženou se údolími, až se spojí v jediný tok, v jednu z největších řek Spojených států. Většina strání je až na vrcholy zorána, a přece je na mnoha místech vidět skaliska, která dodávají krajině její charakteristicky romantický a malebný ráz." Těmito slovy začíná román Průkopníci, jehož prostřednictvím se čtenářům poprvé představil dobrácký zálesák Natty Bumppo alias Kožená punčocha.

Duchovním otcem této postavy, která se postupně objevila v dalších čtyřech knihách, byl americký spisovatel James Fenimore Cooper, od jehož narození právě uběhlo 230 let. Přestože se dnes Cooperovi nedostává takové pozornosti, jakou by si zasloužil, jeho přínos světové literatuře (Cooperovy romány se těšily velké oblibě také v Evropě) je nezpochybnitelný. Málokterý spisovatel dokázal ve svých knihách lépe popsat krásy americké divočiny a přiblížit jim způsob života jejích původních obyvatel. Nebylo by však úplně spravedlivé psát o Cooperovi jako o "americkém Walteru Scottovi" - jeho romány byly přeci jen o něco čtivější a přístupnější více čtenářským generacím.

James Fenimore Cooper se narodil 15. září 1789 v Burlingtonu ve státě New Jersey. Jeho otec William Cooper působil jako soudce a kongresman, pouhý rok po Jamesově narození se však se svou rodinou (celkem měl dvanáct dětí, přičemž James byl v pořadí jedenáctý) odstěhoval k jezeru Otsego ve státě New York, aby tam založil osadu Cooperstown. Zdejší malebné prostředí bylo jako stvořené pro nevinné dětské hry - a okouzlení z něj se o mnoho let později odrazilo ve většině nejslavnějších Cooperových románů. Stejně tak se v nich ale odrazila znalost oblasti Velkých jezer, kde pak mladý Cooper působil - poté, co studoval na Yaleské univerzitě - jako příslušník námořní služby Spojených států.

U námořnictva strávil Cooper šest let. Opustil jej v roce 1811 a spolu se svou ženou se vrátil na rodinný statek v Cooperstownu. Nespokojil se ovšem pouze se životem statkáře. Aby dokázal své ženě, že si v ničem nezadá s tehdejšími spisovateli, pustil se do práce na svém prvním románu. Nesl název Opatrnost, vyšel roku 1820 a nesetkal se u čtenářů s příliš velkým úspěchem. Dlouho se tím ale Cooper trápit nemusel, neboť už o rok později se stal slavným díky svému dalšímu románu. Tím byl Vyzvědač (1821), příběh z dob americké války za nezávislost.

Nesmrtelným autorem se však Cooper stal zásluhou pěticí románů, jejichž hrdinou byl Natty Bumppo, známý též jako Kožená punčocha, Sokolí oko či Jelenobijce. Jako první vyšli Průkopníci (1823), po jejichž úspěchu následovaly knihy Poslední Mohykán (1826), Prérie (1827), Stopař (1840) a Lovec jelenů (1841). Dohromady a v chronologickém pořadí (které je následující: Lovec jelenů, Poslední Mohykán, Stopař, Průkopníci a Prérie) tvoří tyto romány fascinující celek. Zatímco v Lovci jelenů si Natty Bumppo teprve získává věhlas, v Posledním Mohykánovi a Stopaři se už představuje coby zkušený zálesák s přesnou muškou a chladnou hlavou. Průkopníci a Prérie pak už zachycují Nattyho podzim života - a ani ten není chudý na nezapomenutelná dobrodružství.

Zmíněná pentalogie, pro niž se vžil název Příběhy Kožené punčochy (v originále Leatherstocking Tales), je rovněž působivým svědectvím o dobývání severní části amerického kontinentu. Její první díl se odehrává během 40. let 18. století, poslední pak okolo roku 1805. Společně s hlavním hrdinou tak čtenář bezmocně a se slzou v oku sleduje příchod dalších a dalších osadníků do panenské divočiny a přeměnu hlubokých hvozdů v města a vesnice. A čím déle přihlíží Natty konci starého světa, tím bolestněji si uvědomuje, že ten nový už pro něj není.

Nejslavnějším dílem z této pentalogie je bezpochyby Poslední Mohykán. Ten se dokonce dočkal hned několika filmových zpracování, přičemž pod tím nejznámějším je coby režisér podepsán Michael Mann (Poslední Mohykán - 1992). To sice příběh Cooperova románu nepřevyprávělo úplně nejvěrněji (Natty Bumppo v něm byl statný mládenec, do nějž se zamilovala důstojníkova dcera, a Čingačgúk nebyl jeho přítelem, nýbrž adoptivním otcem), jeho ducha ale na stříbrné plátno převedlo dokonale. Své filmové adaptace se však dočkaly i další díly Cooperovy pentalogie - např. na motivy Lovce jelenů vznikl během 60. let snímek Náčelník Velký had (1967). Jednu z hlavních rolí v něm ztvárnil Gojko Mitić.

James Fenimore Cooper napsal celkem 33 románů. V Lodivodovi (1823) a Rudém pirátovi (1827) se věnoval námořní tématice, v trilogii Rukopisy rodiny Littlepageovy (tvořené romány Satanův prst - 1845, Nosič řetězů - 1845 a Rudoši - 1846) zase vylíčil boj amerických nájemních farmářů proti feudálnímu způsobu vlastnictví půdy. Inspiraci pro svá díla hledal nejen doma, ale také v Evropě - jak dokazuje třeba trojice románů, jejichž děj se odehrává v Itálii, Německu a Švýcarsku (Vrah - 1831, Pohanská zeď aneb Benediktíni - 1832 a Kat - 1833). Cooper však nepsal pouze romány, je také autorem Dějin válečného námořnictva Spojených států (1829) či Dějin Cooperstownu (1838). A nezapomínejme ani na dílo nesoucí název Americký demokrat (1835), jehož prostřednictvím vyjádřil své politické názory a sociální vize.

James Fenimore Cooper zemřel 14. září 1851, pouhý jeden den před svými dvaašedesátými narozeninami (stalo se tak pochopitelně v Cooperstownu). Není to ale trochu nepřesné vyjádření u někoho, jehož myšlenky a dílo se staly nesmrtelnými? Nezbývá než ukončit tento text citací z dalšího Cooperova díla, tentokrát ze Stopaře: "To byla poslední slova, která Jasper Western a Mabel Dunhamová slyšeli od Stopaře. Obrátil se, jako by ho jeho vlastní slova dusila, a za chvilku byl u přítele. Když ho Čingačgúk uviděl, zvedl svůj vak a vkročil beze slov mezi stromy. Mabel, Jasper a Rosa se dívali za Stopařem a čekali, že jim zamává na rozloučenou nebo se kradmo na ně ještě podívá, ale Stopař se neohlédl. Viděli jen, jak potřásá hlavou jako člověk, kterému je trpko v duši; mávl rukou, jako by věděl, že se za ním dívají. Ale rychlým, rázným krokem, který nedovedl ani smutek oslabit, zmizel z dohledu a ztratil se v hloubi lesa."

Použité zdroje:

COOPER, J. F. Průkopníci. Praha: SNDK - Státní nakladatelství dětské knihy, 1964. ISBN 13-114-64. (citace - str. 5)

COOPER, J. F. Stopař. Praha: Mladá fronta, 1968. ISBN 23-065-68. (citace - str. 182)

Foto: Oblast Velkých jezer