Boj o Bílý dům spěje do finále
Po celý letošní rok jsem pozorně sledoval demokratické i republikánské primárky, které se postupně překlopily v plnohodnotnou prezidentskou kampaň. Své dojmy jsem se pak pokusil shrnout v několika komentářích, abych nyní dospěl až sem. Je 3. listopadu 2020 a následující noc by měla rozhodnout o tom, kdo bude další čtyři roky vládnout Spojeným státům. Bude to i nadále současný prezident Donald Trump? Nebo jej v Bílém domě vystřídá Joe Biden? Jedno je jisté: ať už to bude kdokoliv z nich, čeká jeho zemi opravdu těžká zkouška. Amerika je totiž rozdělena na dva nesmiřitelné tábory, navíc ji citelně zasáhla pandemie čínského koronaviru. A do toho všeho ještě výrazně oslabila na mezinárodním poli.
Obávám se, že jedním z viníků neutěšeného stavu, v němž se Spojené státy momentálně nacházejí, je i současný prezident. Kdyby Donald Trump věnoval americkému zdravotnictví alespoň polovinu času, kolik věnoval své prezentaci na sociálních sítích, nemusela pandemie čínského koronaviru jeho zemí tak mocně otřást. Měl by být vděčný svému předchůdci Baracku Obamovi za jeho zdravotnickou reformu a pokusit se ji trochu zefektivnit. Místo toho ji neustále kritizuje a hrozí jejím zrušením. Chce-li někdo učinit Ameriku znovu silnou, měl by ji nejprve učinit zdravou! A také by ji neměl zbytečně rozeštvávat, ponižovat své politické oponenty a podporovat (ať už přímo, nebo nepřímo) šílené konspirační teorie.
Slavné to není ani s americkou zahraniční politikou. Je sice hezké, že se nyní Trump vymezuje vůči Číně, na daních tam ale odvedl mnohem více než doma. Proti narůstání čínského vlivu navíc mnoho neudělal, spojenectví s Japonskem či Jižní Koreou příliš neutužoval. Zato se skamarádil se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Příliš přátelsky se nechoval ani k Evropě, která by měla být jeho hlavním spojencem. Jediné, nač se vzmohl (a co bylo opravdu vidět), byla podpora brexitové politiky Borise Johnsona. A že udržuje dobré vztahy s Izraelem? To dělali snad všichni američtí prezidenti!
Joe Biden, Trumpův demokratický vyzyvatel, sotva přinese Americe změnu. Mohl by se ji ale pokusit vrátit k "normálu". Byl Obamovi dobrým viceprezidentem, nyní má šanci být i dobrým prezidentem. Otázkou nicméně je, jak dopadnou letošní volby. Před čtyřmi lety byla jasnou favoritkou Hillary Clintonová, leč z vítězství se nakonec radoval právě Trump. Biden si však v průzkumech stojí výrazně lépe než Clintonová (není divu, budí daleko více sympatií), šance, že volby vyhraje, je tedy mnohem vyšší. Body mu pak může přinést také jeho kandidátka na viceprezidentku (Kamala Harrisová) či podpora jeho bývalého šéfa, stále populárního Baracka Obamy. Existují určité obavy, že by se sedmasedmdesátiletý Biden mohl ocitnout pod tlakem onoho "progresivistického" křídla Demokratické strany. Prosazování jeho idejí by však mohla zabránit případná republikánská většina v Kongresu (další volby budou už za dva roky).
Za normálních okolností bychom jméno vítěze letošních prezidentských voleb ve Spojených státech znali už zítra ráno. Tentokrát to ale nejspíš bude trochu jiné. Miliony Američanů využily možnosti korespondenčního hlasování, oba kandidáti navíc mají početné příznivce, kteří se s jejich případnou porážkou hned tak nesmíří. Může se tedy stát, že o výsledku voleb bude nakonec rozhodovat Nejvyšší soud. Ale třeba se tyto prognózy ukáží být zbytečně pesimistickými, třeba se již zítra dozvíme, kdo bude slavit a kdo odejde domů jako poražený. Ze všeho nejdůležitější ale je, aby Amerika tyto volby a jejich důsledky vůbec ustála. I v tomto ohledu zatím zůstávám mírným optimistou.
Můj tip: Nakonec to vypadá na velmi těsný souboj, což by mě ještě před několika měsíci vůbec nenapadlo. Nicméně tipuji, že se Joe Biden stane novým americkým prezidentem. Uznávám ale, že jsem při svém odhadu ovlivněn tím, co si přeji.
Foto: Pixabay